Pořadové číslo 19.
úvod úvod
o projektu o projektu
hory hory
kontakt kontakt
STŘEDNÍ EVROPA

   " Sněžka (Czech Republic)
  
" Zugspitze (Německo)
  
" Kékes (Maďarsko)
  
" Gerlachovský štít (Slovensko)
  
" Rysy (Polsko)
  
" Grossglockner (Rakousko)

SEVERNÍ EVROPA


ZÁPADNÍ EVROPA
   " Vaalserberg (Nizozemí)
  
" Signal de Botrange (Belgie)
  
" Burgplaatz Kneiff (Lucembursko)
  
" Ben Nevis (Skotsko)
   " Scafell Pike (Anglie)
  
" Pic de Coma Pedrosa (Andorra)

VÝCHODNÍ EVROPA
   " Hoverla (Ukrajina)


JIŽNÍ EVROPA
   " Triglav (Slovinsko)
  
" Musala (Bulharsko)
  
" Mont Blanc/Monte Bianco (Francie/Itálie)
  
" Dinara (Chorvatsko)
  
" Maglič (Bosna)
  
" Olympos (Kypr)
STŘEDNÍ EVROPA

   " Sněžka (Czech Republic)
  
" Zugspitze (Německo)
  
" Kékes (Maďarsko)
  
" Gerlachovský štít (Slovensko)
  
" Rysy (Polsko)
  
" Grossglockner (Rakousko)

SEVERNÍ EVROPA


ZÁPADNÍ EVROPA
   " Vaalserberg (Nizozemí)
  
" Signal de Botrange (Belgie)
  
" Burgplaatz Kneiff (Lucembursko)
  
" Ben Nevis (Skotsko)
   " Scafell Pike (Anglie)
  
" Pic de Coma Pedrosa (Andorra)

VÝCHODNÍ EVROPA
   " Hoverla (Ukrajina)


JIŽNÍ EVROPA
   " Triglav (Slovinsko)
  
" Musala (Bulharsko)
  
" Mont Blanc/Monte Bianco (Francie/Itálie)
  
" Dinara (Chorvatsko)
  
" Maglič (Bosna)
  
" Olympos (Kypr)
1 2 3
4 5 6
7 8 9
10 11 12
13 14 15
16 17
Stát:
Andorra
Datum výstupu:
6.září 2015
Poloha:
V severozápadním cípu knížectví Andorra, poblíž městečka Arinsal.
Coma Pedrosa leží na hlavním pyrenejském hřebeni.
Výška:
2.942
Výchozí bod:
Výchozím bodem je městečko Arinsal (1460 m), které leží cca 15 km
severozápadně od hlavního města Andorra la Vella
Převýšení:
1.426 m
Doba výstupu:
3 h 15 min.  (6,6 km)
Trasa výstupu + orientační trasy:
1. den
7.30  hod. Arinsal, parkoviště hotel Patagonia
8.50 hod. rozcestí pod chatou Comapedrosa
10.05 hod. jezero Estany Negre
10.45 hod. vrchol Comapedrosa (+ 40 min. přestávka)
13.30 hod. Arinsal
Výstup
Na túru tentokrát vyrážím sám a beru to jako vyvrcholení mého 4-denního pobytu v krásném ministátečku (knížectví) Andorra. Počasí je na mé straně - nádherný, slunečný, jasný den. V
7.30 vyrážím z velkého parkoviště před hotely Crest a Patagonia, na okraji městečka Arinsal. Procházím krátkým silničním tunelem a hned za ním značená cesta odbočuje vpravo. Míjím
několik apartmánových domů a za nimi cesta začíná krátkým prudkým stoupáním, za kterým následuje pozvolnější lesní úsek, na jehož konci je objekt vodárny. Po chvíli širší cesta uhýbá
prudce doprava a rovně pokračuje turistický chodník.

Stezka vede příjemným lesíkem, podél divoké říčky Comapedrosa, kterou dvakrát překonávám po dřevěných můstcích.  Poté začíná cesta prudce stoupat po kamenech a kořenech,
přičemž se můžu kochat výhledem na několik, po sobě jdoucích, menších vodopádů na zmíněné říčce. V tomto stoupání mě raketovým tempem míjí rtuťovitý chlapík, který se rozhodl, že
na ten vrchol prostě doběhne…

Za necelou 1,5 hodinu po startu přicházím do malého sedla, z něhož se mi otevírá pohled na krásně zelenou, travnatou kotlinu, ze 3 stran sevřenou okolními kopci. Vlevo stoupá pěšina do
příkrého svahu k chatě Comapedrosa, jejíž zdi lze odsud zahlédnout. Já však pokračuji přímo ve směru mého předchozího výstupu a zamířím do kotliny. Rovinatý úsek vede přes zelenou
louku a na konci kotliny začíná stezka opět stoupat do příkřejšího svahu. Se vzrůstající výškou se charakter krajiny začíná měnit. Travnatý povrch ustupuje a je nahrazen kamením a sutí.
Přicházím k malému jezírku, odkud se cesta začíná klikatit po kamenitém svahu a po chvilce mě dovede k dalšímu, většímu jezeru - Estany Negre. Kousek nad jezerem se již dostávám
na hřeben a čeká mě zřejmě nejnamáhavější část výstupu - strmé stoupání kamenitou stezkou k vrcholu Comapedrosa.

Po 3 hodinách a 15 minutách stojím na nejvyšším vrcholu andorrského knížectví. Je zde široký kamenný sloupek, s hranatou barevnou stříškou, na níž jsou kolem dokola zobrazeny
jednotlivé body, městečka a kopce, které lze v každém směru z vrcholu spatřit. Nemůžu se nasytit úchvatného kruhového výhledu, který je z valné většiny tvořen nekonečnou hradbou
pyrenejských hřebenů. Někde se mezi kopci povalují chuchvalce mraků. Slunce příjemně hřeje a tak usedám na jeden z kamenů, a během zasloužené svačiny ohromeně zírám na ta
„panoramata“J.

Po více jak půlhodině se vydávám na sestup, stejnou cestou jako pří výstupu. Dole v Arinsalu jsem cca za 2 h a 15 min.

Závěrečné shrnutí:
Výstup patří spíše k těm lehčím, bez jakékoliv technické náročnosti. V první polovině stoupání po lesních a travnatých stezkách, v druhé polovině po kamenitých a suťových stráních. V
jasném a slunečném dni naprosto fascinující zážitek, s krásnými výhledy na půlku Pyrenejí.