Pořadové číslo 18.
úvod úvod
o projektu o projektu
hory hory
kontakt kontakt
STŘEDNÍ EVROPA

   " Sněžka (Czech Republic)
  
" Zugspitze (Německo)
  
" Kékes (Maďarsko)
  
" Gerlachovský štít (Slovensko)
  
" Rysy (Polsko)
  
" Grossglockner (Rakousko)

SEVERNÍ EVROPA


ZÁPADNÍ EVROPA
   " Vaalserberg (Nizozemí)
  
" Signal de Botrange (Belgie)
  
" Burgplaatz Kneiff (Lucembursko)
  
" Ben Nevis (Skotsko)
   " Scafell Pike (Anglie)
  
" Pic de Coma Pedrosa (Andorra)

VÝCHODNÍ EVROPA
   " Hoverla (Ukrajina)


JIŽNÍ EVROPA
   " Triglav (Slovinsko)
  
" Musala (Bulharsko)
  
" Mont Blanc/Monte Bianco (Francie/Itálie)
  
" Dinara (Chorvatsko)
  
" Maglič (Bosna)
  
" Olympos (Kypr)
STŘEDNÍ EVROPA

   " Sněžka (Czech Republic)
  
" Zugspitze (Německo)
  
" Kékes (Maďarsko)
  
" Gerlachovský štít (Slovensko)
  
" Rysy (Polsko)
  
" Grossglockner (Rakousko)

SEVERNÍ EVROPA


ZÁPADNÍ EVROPA
   " Vaalserberg (Nizozemí)
  
" Signal de Botrange (Belgie)
  
" Burgplaatz Kneiff (Lucembursko)
  
" Ben Nevis (Skotsko)
   " Scafell Pike (Anglie)
  
" Pic de Coma Pedrosa (Andorra)

VÝCHODNÍ EVROPA
   " Hoverla (Ukrajina)


JIŽNÍ EVROPA
   " Triglav (Slovinsko)
  
" Musala (Bulharsko)
  
" Mont Blanc/Monte Bianco (Francie/Itálie)
  
" Dinara (Chorvatsko)
  
" Maglič (Bosna)
  
" Olympos (Kypr)
1maglic 2maglic 3maglic
4maglic 5maglic 6maglic
7maglic 8maglic 9maglic
10maglic 11maglic 12maglic
13maglic 14maglic 15maglic
Stát:
Bosna a Hercegovina 
Datum výstupu:
10.srpna 2015
Poloha:
Bosanski Maglič leží na jihovýchodě Bosny, při hranici s Černou Horou, cca
25 km jižně od města Foča.
Výška:
2.386  m
Výchozí bod:
Výchozím bodem je sedlo Lokva Dernečiště (1680 m), do kterého se lze
dostat po cca 16 km rozbité lesní cestě z obce Tjentiště. Ta leží na hlavní
silnici mezi městy Foča a Gacko. Variantou je sedlo Prijevor, odkud je
možné zkusit přímý výstup na Maglič lezeckým terénem.
Převýšení:
1.361 m
Doba výstupu:
2 h 40 min.  (6,2 km) 
Okruh celkem (přes Trnovačko jezero a Prijevor) cca 8,5 h (cca 20 km)
Trasa výstupu + orientační trasy:
1. den
8.25  hod. sedlo Lokva Dernečište (1.680m)
9.35 hod. skalní stěna (zajištěný úsek)
10.45 hod. sedlo mezi Bosanski a Crnogorski Maglič
11.05 hod. vrchol Bosanski Maglič (+30 minut přestávka)
14.25 hod. Trnovačko jezero (+ 30 minut přestávka)
16.30 hod. sedlo Prijevor
17.15 hod. sedlo Lokva Dernečište
Bosanski Maglič
Patří do pohoří Maglič v Dinárských horách, což je souvislý pás pohoří procházející celou Bosnou a Hercegovinou. Bosanski Maglič je druhým nejvyšším vrcholem tohoto pohoří. Ještě o 2
metry vyšší je Crnogorski Maglič ležící již na území Černé Hory.

Bosanski Maglič je velmi výrazný vrchol ve tvaru vápencové pyramidy, se strmými, až 700 m vysokými skalními stěnami, příkře spadající do 3 stran. Z jihu pozvolna přechází do travnatého
sedla, které jej odděluje od Crnogorskeho Magliče. Zajímavostí je dobře viditelné skalní okno v západní stěně Magliče, které můžete pozorovat z cesty kousek pod sedlem Prijevor směrem
na Trnovačko jezero.

Přístupové cesty na Maglič jsou v podstatě 4:
• nejkratší, avšak nejtěžší varianta, přímo nahoru ze sedla Prijevor - exponovaný skalní terén s lezeckými úseky, je třeba mít feratové vybavení
• příjemná, lehčí, varianta ze sedla Lokva Dernečište - pouze krátké pasáže s lehkým lezením, v případě potřeby natažené fixní lano
• zdlouhavá přístupová cesta z Černé Hory z obce Mratinje od Pivské nádrže
• cesta od Trnovačko jezera


Výstup
Den před samotným výstupem volíme nocleh v sedle Prijevor, kam se dá dostat z údolí Sutjesky z vesnice Tjentiště. Zde začíná zprvu sporadicky asfaltovaná silnička, která se po pár
kilometrech mění v rozbitou makadamovou cestu. Nemít outdoorového kombíka se čtyřkolkou, tak se sem asi s běžným vozem neodvážím, ale bylo vidět, že místním nedělá problém
zvládnout těch 16 km na Prijevor s jakýmkoliv vozidlem v jakémkoliv stavu. Po necelých 5 km z Tjentiště je závora s budkou, kde strážce vybírá poplatek za vstup do národního parku. Po
dalších cca 5 km přijíždíme na velké parkoviště v sedle Dragoš, odkud se dá pěšky lesem za 5 minut dojít k vyhlídce na prales Peručica a vodopády Skakavac. Velmi pomalu se suneme
dalších 6 km až do sedla Prijevor, kde se nám otevírá nádherný pohled na horské louky, pastviny a masiv Magliče, který je přímo nad námi. Zde cesta pro auta končí, je zde parkoviště pro
cca 20 aut.

Kousek stranou od parkoviště rozbíjíme náš tábor na následující 2 noci. Za můj dosavadní život jsem už navštívil různá pohoří a viděl spoustu hezkých scenerií, ale toto magické místo
kolem sedla Prijevor mi doslova učarovalo. Vše je ještě umocněno nádherným, jasným počasím, ve kterém se na pozadí azurové oblohy ostře rýsují rozeklané štíty pohoří Maglič. Na
druhou stranu se táhnou rozsáhlé, lehce zvlněné louky a pastviny.

Druhý den, po vydatné snídani nasedáme do vozu a sjíždíme stejnou cestou zpět, kudy jsme včera přijeli. Cca po 3 km přijíždíme na rozcestí a dáváme se doprava, po dalších necelých 2
km vystoupáme do sedla Lokva Dernečiště, kde na malém plácku parkujeme vůz, nasazujeme batohy, trekové hole a vyrážíme na túru. Cedule se směrovkou „Vrh Maglic“ udává čas 3
hodiny. Počasí, stejně jako včera, prakticky bez chyby. 

Široká lesní cesta stoupá zpočátku velmi mírně, postupně se mění v lesní pěšinu. Procházíme smíšeným lesem, který je po chvíli nahrazen rozlehlými pláněmi porostlými kosodřevinou a
posetými značným množstvím kamenů a balvanů. Stoupání je mírné, následuje rovinatý úsek a pak dokonce i klesání. Blížíme se k impozantním vápencovým stěnám masivu Magliče.
Nyní začíná stezka prudce stoupat travnatým terénem mezi klečí, skalám nadohled. Brzy se ocitáme u krátkého, skalního výšvihu, kde je třeba k jeho zdolání použít i horní končetiny. Jsou
zde natažena ocelová lana, z mého pohledu celkem zbytečná věc, protože terén není náročný. Zbytek naší 3-členné výpravy se mnou ale zásadně nesouhlasí a jednohlasně tvrdí, že bez
možnosti přidržení se lana by tu skálu nevylezli . No asi to bude tím, že už jsem přece jenom zkušený horalJ….Trocha adrenalinu jim ale neuškodí a tak po chvíli všichni společně stojíme
na skalnatém hřebeni, odkud stezka stoupá strmě vzhůru uprostřed bělostných skalních stěn. Opravdu impozantní okolní terén. Ještě chvíli a jsme na hřebeni v sedle, odkud se nám
naskýtá krásný pohled na Crnogorski Maglič na levé straně a na pyramidu Bosanského Magliče napravo.

Odsud je to již jen pár minut nenáročnou pěšinou v travnatém terénu a stojíme před posledním úsekem - lehký skalní výstup na samotný vrchol. Po cca necelých 3 hodinách od startu
stojíme na vrcholu Bosanského Magliče a hltáme neskutečně krásné výhledy do všech stran, v dálce Trnovačko jezero, pod námi sedlo Prijevor s naším stanem, to vše zarámované kulisou
nekonečných horských štítů bosensko - černohorského pomezí.

Na vrcholu se nachází kamenný válcový sloup a kovová vlajka v červeno-modro-bílé barvě. Na stožáru vlajky je umístěna vrcholová kniha. Je zde také pamětní deska z roku 1973 na počest
jugoslávských partyzánů, kteří v červnu 1943 bojovali v údolí Sutjesky proti fašistickým vojskům.

Po půlhodince odpočinku a občerstvení se vydáváme na cestu dolů. Sestupujeme zpět do sedla, obcházíme Crnogorski Maglič, který zůstává po naší pravici a krásnou horskou stezkou
mezi loukami a skalami sestupujeme níž a níž, až se cca 600 výškových metrů pod námi objeví dokonale srdcovitý tvar  Trnovačko jezera. Fotografování nebere konce a vzniká tak velké
množství velmi podobných, a tudíž zbytečných, fotografií.  Čeká nás namáhavý, velmi prudký, sestup po suťovisku, loukách a lesem až k jezeru. Zde je o poznání živější a čilejší ruch, než
nahoře na Magliči.

Nemůžeme si odpustit velmi osvěžující koupel v chladivých vodách jezera a po této krátké regeneraci pokračujeme dále v naší okružní túře. Nejdříve sestup temným lesem do doliny Suva
Jezerina, odkud začínáme stoupat do sedla Prijevor. Značně unaveni doklopýtáme ke stanu. Mě však ještě čekají další 4,5 km, abych vyzvedl náš vůz a přijel zpátky.


Závěrečné shrnutí:
Za krásného počasí je to nádherná, krajinářsky pestrá, túra v liduprázdném pohoří.  Samotný výstup na Maglič ze sedla Lokva Dernečiště není nijak technicky náročný ani příliš dlouhý.
Pokud jej však spojíte s okružní cestou přes Trnovačko jezero a Prijevor, pak je to už namáhavý celodenní pochod vyžadující dobrou kondici, pevné boty, jídlo a vodu s sebou. 
  •  Sitemap  •  Copyright © 2011  EVROPSKÉ VRCHOLY •  All Rights Reserved  •  Designed and created by WG Studio LucziDesigne
ÚvodO projektuHoryKontakt